Jsou esenciální oleje bezpečné k vnitřnímu užití?
Rozložme si téma na dvě otázky. První je, zda rizika spojená s vnitřním užíváním esenciálního oleje jsou stejná jako při aplikaci na kůži. Druhou otázkou je, zda označování esenciálního oleje jako „dochucovadlo“ znamená, že je bezpečnější, kvalitnější nebo účinnější než olej označený jako terapeutický, organický nebo kosmetický.
Jsou rizika spojená s vnitřním užitím esenciálního oleje stejná, jako při jeho aplikaci na pokožku?
Vnitřní užití esenciálního oleje nás vystavuje rizikům zcela odlišným, než při jeho aplikaci na pokožku. Absorpce do organismu je mnohem vyšší při vnitřním užití (až 100%) než při aplikaci na kůži (v průměru 4-5%). Množství esenciálního oleje, které může vstoupit do krevního oběhu, je mnohem vyšší. Proto mohou být mnohem větší jak možné terapeutické účinky, tak účinky nežádoucí. Sliznice trávicího traktu jsou vytvořeny tak, aby absorbovaly živiny, takže vstřebávají mnohem více látek. Narozdíl od kůže, která má ochrannou a izolační funkci, a proto lépe chrání organismus před přijímáním potenciálně nebezpečných molekul.
Je tedy pravda, že oleje, které lze použít na kůži, bychom neměli (nebo jen s největší opatrností) užívat vnitřně, například esenciální olej z Tea Tree, oleje z eukalyptů, olej z Citronelly apod.
Znamená označení esenciálního oleje „pro vnitřní užití“ nebo „ vhodné jako dochucovadlo“, že je bezpečnější, kvalitnější nebo účinnější než oleje označené, jako terapeutické, organické či kosmetické?
Pokud hovoříme o skutečných esenciálních olejích, které nejsou znečistěné syntetickými látkami, rozpouštědly apod., pak víme, že mohou být vyráběny pouze pomocí destilace vodní parou nebo lisováním za studena. Těmito dvěma způsoby se v podstatě získá vždy potravinářská kvalita. Používají se pouze mechanické a fyzikální prostředky a rostliny, potažmo esenciální oleje, by se měly během procesu destilace či lisování dostat do kontaktu pouze s nerezovou ocelí a sklem.
Zda je nebo není esenciální olej vhodný k vnitřnímu užití nebo jako dochucovadlo, závisí pouze na složení samotného esenciálního oleje, nikoliv na metodě, která byla použita pro jeho získání.
Například esenciální olej z puškvorce (Acorus calamus ) se nesmí užít vnitřně, neboť hrozí vážné riziko požití karcinogenních látek. Totéž platí pro olej z libavky (Gaultheria procumbens ), zda je označen jako příchuť do jídla nebo pro kosmetiku je jedno, lžíce stačí k zabití dospělého člověka. Čistota a kvalita esenciálního oleje nejsou relevantní pro otázky toxicity.