Borovice

Borovice

Borovice lesní (Pinus sylvestris), sosna je jehličnatý strom s mohutným, hluboko jdoucím hlavním kořenem a široce rozestřenou až plochou korunou. Může dorůst výšky až 40 metrů. Dožívá se stáří 300 až 350 let.

Poskytuje vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičnaté dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Používá se na výdřevu v dolech a na výrobu pražců. Je též jedním z nejvhodnějších dřev na stavbu lodí. Vynikající je i jako palivo. Krom toho je vysazována pro zpevnění sutí a písčitých půd a jako okrasný strom.

Ekologické nároky jsou nevyhraněné; jde o výrazně světlomilný strom, který se přizpůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých půdách (bory na písčitých půdách). Ve vichřici se zpravidla nevyvrací, ale láme.

Areál borovice lesní zahrnuje mírný a chladnější pás celé Eurasie; jižní hranice areálu leží přibližně mezi 45º a 50º s. š., na sever se vyskytuje zhruba až po polární kruh. V Evropě ji výjimečně nacházíme i ve Středomoří, ale např. se přirozeně nevyskytuje na jižní Ukrajině a v jižním Rusku. Nejsevernější výskyt v Evropě je hlášen z Laponska.

Kůra dolní části kmene je šedohnědá, deskovitě rozpukaná, v horní části a u větví má barvu rezavou, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Kořenový systém je založen na existenci mohutného, do hloubky jdoucího hlavního kořene. Jehlice dlouhé 4 - 8 cm vyrůstají ve svazečcích po dvou z brachyblastů. Kvete v dubnu až červnu (poprvé ve stáří 15 - 20 let). Samčí šištice jsou sírově žluté a vyrůstají na bázi letorostů, samičí růžově červené a lze je nalézt jednotlivě až po třech na koncích větví pod vrcholovým pupenem. Dozrávají v 3 - 10 cm dlouhé, kuželovitě vejcovité šišky dva až tři roky.