Opojení
přírodní parfém
1 a 5ml
od 160 Kč10ml
inspirováno dobou kdy ve Florencii vládli Mediciové
Objem |
---|
80 Kč
Není skladem
Z důvodu tiskové chyby na etiketách je expirace přelepena odpovídající!
Zprávy o využívání vonných látek jsou staré jako historie sama. Vůně čerstvých květin zlepšovala náladu a stimulovala, pálení aromatických suchých rostlin očišťovalo a doprovázelo rituální náboženské obřady. Výsledkem snahy izolovat vůně a mít je kdykoliv po ruce i mimo vegetační období, na cestách nebo jako antiseptikum při epidemiích, bylo objevení metody macerace a extrakce. Vonné látky se nejdříve vázaly na tuk nebo olej, později se extrahovaly v alkoholu. Od 19. století dodnes se silice získávají nejčastěji destilací vodní parou. Ve 2. polovině 19. století začíná výroba syntetických látek, která spolu s přírodními umožňuje ve 20. století obrovský rozkvět parfumerského průmyslu.
Pro milovníky vůní a aromaterapie zvláště je štěstí, že o oblibě vůní existují četné písemné zprávy i archeologické důkazy již z dob nejstarších nám známých civilizovaných společností.
V naší nabídce historické aromaterapie jsme provedli výběrový průřez těmito speciálními dějinami tím nejzajímavějším způsobem: pomocí odborných pramenů jsme zrekonstruovali oblíbené vonné kompozice známých historických osobností.
Název “alkohol” pochází z arabského “al kuhl”, teprve v 16. století jej začal používat Paracelsus a nahradil tak dvě století používaný název pro koncentrované destiláty “agua vitae” = voda života. Nejrůznější aplikace vůní nahrazovaly tehdy absentující hygienické návyky. Když v roce 1533 přišla tehdy čtrnáctiletá Florenťanka Kateřina Medicejská na francouzský královský dvůr, byli v jejím početném doprovodu i osobní parfumeři. Itálie pevně držela žezlo tehdejší evropské parfumerie a její exportní specialitou byla výroba rukavičkových parfémů. K vyčinění kůží se používala mimo jiné moč, usně proto příslušně páchly a parfémování rukavic bylo módou i nutností. Rubem této módy parfémovaných rukavic bylo i “umění” takto aplikovat jedovaté látky s častým následkem smrti, kteréžto umění si osvojila i Kateřina. To ovšem není případ naší vonné kompozice. Uvádí se, že počátek výroby silic destilací v jihofrancouzském Grasse, dodnes světového centra výroby vonných látek, je spojen s příchodem Kateřiny Medicejské na francouzský trůn. Je to totiž počátek hegemonie Francie v oboru parfumérie, které napomohla také Marie Antoinetta, francouzská královna, která byla známá svojí rozmařilostí a mimořádnou zálibou ve vůních.
Kateřina Medičejská (italsky Caterina de' Medici, francouzsky Catherine de Médicis , 13. dubna 1519, Florencie – 5. ledna 1589, Blois) byla francouzská královna, manželka krále Jindřicha II.
Byla matkou posledních francouzských králů z rodu Valois Františka II., Karla IX. a Jindřicha III.. Její starší dcera Alžběta se stala manželkou španělského krále Filipa II., mladší Markéta se stala ženou pozdějšího francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského, prvního panovníka z bourbonské větvě francouzského královského rodu.
Jako regentka za své nezletilé syny se stala jednou z ústředních postav francouzské vlády 60. let 16. století.
Hodnocení zákazníků